Základní právo na informace a počátek celosvětové revoluce

19. 02. 2012 12:30:00
Internet je mladé médium, které většina z nás vnímá jako užitečnou pomůcku a hračku. Ještě nedávno, ale již nepředstavitelně daleko je doba, kdy lidé uměli být bez mobilů a bez připojení. Dnes již naše závislost na těchto technologiích přechází z praktické do psychické roviny. Při hlubším zamyšlení ale dojdeme k závěru, že to, čeho jsme dnes svědky, je daleko rozsáhlejší přeměna, že jde o začátek nové celosvětové epochy. Aniž bychom si to možná zprvu uvědomili, Internet změní společnost asi tak jako vynález elektřiny. Ano, žárovka byla/je úspěšným a krásným vynálezem, ale má ještě daleko k představě o tom, na co všechno lze elektřinu využít. Čekají nás velké změny, změny, které mohou vést k pádu po staletí existujících společenských struktur a státních útvarů.
Budoucnost ...
Budoucnost ...Internet

Protože si myslím, že mám velkou fantazii a vždy jsem obdivoval Julese Verna a Jana Nerudu, dovolte mi napsat některé úvahy k tomu, čeho jsme právě svědci.

Již delší dobu se mi v hlavě hromadí dojmy a myšlenky k danému tématu, bude se tedy pravděpodobně jednat o trochu nesourodé a obsáhlejší zamyšlení, nepůjde o blog pro široké publikum, nicméně mne potěší, pokud v něm kdokoliv najde něco zajímavého či určitou inspiraci.

Nedávno proběhla v přímém přenosu živá diskuze (ACTA – mýty a fakta) mezi zástupci jednotlivých názorových a úřednických frakcí na téma současného dění, “pirátů” a jejich “krádeží, které si pletou se svobodou”. Nechtěl bych zde subjektivně hodnotit pocity z jednotlivých účastníků, i když na většinu z nich celkem vyhraněný názor mám.
Diskuze v principu předvedla pouze konflikt vlastních zájmů zúčastněných stran s tím, že “ochránci autorských práv” jsou obecně lépe organizováni a utvrzováni ve své korporátní pravdě. Na druhou stranu piráti a jejich příznivci působí možná trochu zmateně a nejistě.
Částečně mne tak zklamalo vystupování zástupce české Pirátské strany, jehož argumentace nebyla příliš přesvědčivá. Argumentovat se dalo lépe, věcněji a rázněji.
Důvodem k současnému stavu není to, že “lidi chtějí krást filmy”, ale daleko hlubší souvislosti současného technologického a společenského vývoje.

Zavření Megauploadu a snaha o schválení různých poloveřejných smluv o ochraně “klasických hodnot” je jedním z příznaků obrany části společnosti na probíhající nevratné změny, které se nedají (jak by si někteří přáli) zakázat, kontrolovat či dlouhodobě omezit.
Kim DotCom Schmitzovi, zakladateli serveru Megaupload, hrozí za „pirátství“ 55 let ve vězení. Několikanásobnému vrahovi Breivikovi za 70 mrvých dětí max. 21 let vězení. Opravdu Kim Schmitz uškodil společnosti víc než mnohanásobný vrah?

Přichází doba, kdy se globální společnost bude muset přizpůsobit nové situaci stejně tak, jako se například šlechta musela nejprve smířit se šířením knih a vědomostí a posléze se vznikem republik a nástupem kapitalismu.


Lobby, lobby, zase lobby

Farmaceutická, bankovní, rafinérská, automobilová, filmová, podnikatelská, lobby hudebního průmyslu. Jde o zájmové profitové skupiny, které dosáhly takové moci, že svou politikou, která je přirozeně zaměřena primárně na posilování vlastního bohatství (bohužel, jiná celospolečenská hodnota – a to ani v socialismu - nikdy nefungovala), ovlivňují celosvětové dění a mají vliv na legislativu a právní normy jednotlivých států. Nechme stranou konspirační teorie o skupinách jednotlivců řídící celý svět; nicméně nepopíratelnou skutečností je, že komukoliv jde především o své zájmy. Morální hodnoty mohou hrát roli u konkrétních osob či malých uzavřených skupin, nikoliv však v masovém společenském měřítku.

A tak to, že nyní dochází ze strany korporací k snahám o represi nadcházejících změn, je vcelku pochopitelné, nicméně ani tyto korporace nejsou tak silné na to, aby zabránily celosvětovému vývoji. Události, kdy se v historii ničily knihtisky, dnes také považujeme pouze za politováníhodnou kuriozitu.


Trocha historie - socialistický Internet

Než se ale dostanu do roviny technického obsahu, rád bych zmínil jeden anglický dokument o vzniku Internetu.

A protože budu operovat (jen chvilku) s pojmem socialismus, dovolím si krátkou politickou poznámku. Sám se považuji za zastánce extrémní svobody a zodpovědnosti jednotlivce a ani takovou definici pro mne není snadné zařadit. Co to je pravice, co je to levice? Je svoboda člověka pravicový, nebo naopak anarchistický ideál? Jsou různé (historické) “národní sociální/socialistické” strany extrémní levicí, či pravicí? Jsou USA představitelem kapitalismu? Nejsou dnes již jednou z relativně nesvobodných socialistických zemí? Je Čína komunistická? Není dnes v Číně ryzí kapitalismus podobný kapitalismu v USA z konce devatenáctého století?

Pokud tedy používám pojmy socialismus a kapitalismus, nehledejte v tom prosím příliš velký politický podtext.

Jméno toho dokumentu, který mne upoutal svým zajímavým úhlem náhledu, si již bohužel nepamatuji, vystupovali v něm ale světoznámé osobnosti spojené s počátkem Internetu a rozmachem informačních technologií.

V dokumentu bylo hezky vidět, jak byl Internet již od počátku spíše akademickou záležitostí levicových intelektuálů, primárně určen k svobodné a nekontrolované výměně informací. K tomu byl určen, podle toho byl stvořen a dnes takovému návrhu vděčíme i za takové nešvary, jako je nekontrolovatelná nevyžádaná pošta a bezpečnostní hrozby na Internetu. Finanční žraloci (jakým byl například i Bill Gates) obklopeni týmy svých právníků nastoupili až v druhé řadě a původní skupinu technických zakladatelů Internetu překvapili.

Z dnešního pohledu by “socialistická” i “korporátní” strana navrhly asi Internet trochu jinak. Ta první více zabezpečeně a anonymně, ta druhá by ráda přidala do návrhu více kontroly a restrikcí.

Ale Internet vznikl, nastartoval se fenomén, který tu dříve nebyl, byla spuštěna lavina, která nenechá kámen na kameni. Umožnil na jedné straně obrovské zisky a komerční úspěchy, na druhé odvedení nepředstavitelné práce milionů (víceméně) anonymních přispěvatelů do oblasti veřejné domény. Tyto dvě části jsou někdy v konfliktu, nejsou ale oddělitelné, i ti, kteří pracují dobrovolně na nekomerčních kódech, potřebují z něčeho žít, mít své požitky a určitý stupeň uznání.


Co to je informace?

IT - Informační technologie. Technologie určená ke zpracování informace.
Internet bychom pak mohli definovat jako médium určené k přenosu a prezentaci informací.
Co je to informace? Má se za informace platit? Není informace právě to nejcennější a nejdražší?

V technickém slova smyslu, tak jak je na Internetu implementována, je jakákoliv informace pouze posloupností čísel či (v detailu) jedniček a nul. Z toho pohledu je absurdní, že některá kombinace je svobodná a zdarma k nahlédnutí, některá je dostupná pouze po zaplacení, některá je přímo trestná!

Proč je “01011110101001111......” neškodné a veřejně dostupné číslo a “11010100111.....” číslo, jehož vlastnění (znalost) jsou nesprávné, nemorální, společensky škodlivé či přímo trestné?

Čísla se dají generovat, konečnou informaci lze reprezentovat jedním konečně velkým číslem a teoreticky lze vygenerovat všechna existující čísla o určité maximální možné velikosti, což se značně ulehčí s budoucím plánovaným nástupem kvantových počítačů.

Vlastnit všechny možné vygenerované kombinace čísel - není to trochu nuda?
Není. Naopak je to něco tak zásadního a velmi filozofického.
Nakreslete obraz, napište knihu, pošlete svému protějšku velmi soukromou SMS. A já vám na to odpovím, že ať se snažíte jakkoliv, nikdy nebudete ve své informaci originální.

Pokud budu mít k dispozici databázi všech možných sms, řeknu vám pouze, jaký záznam v databázi se Vám právě podařilo trefit.

Klasická SMS se vejde do 160 znaků, pokud budeme uvažovat pouze o znacích anglické abecedy a mezeře, maximální počet všech možných originálních SMS (do 160 znaků) ve všech existujících jazycích světa bude 27^160 = 6.820224553e+220, což je sice ohromné číslo, ale stejně tak ohromující je i představa, že pokud bych si vygeneroval všechny tyto SMS zprávy, opravdu nic jiného v daném rozsahu textu nelze napsat a vymyslet. V databázi budou úryvky textů Shakespeara, Dostojevského, všechny přeložené do všech jazyků, cokoliv jste kdy v tomto krátkém textu napsali a napíšete ... (A samozřejmě také obrovské množství textů, které nedávají smysl - shluky písmen).

Dnes se s despektem koukáme na pálení “závadných” knih v historických filmech o inkvizici.
Ale jak moc se lišíme?
Válka o informace (text, znaky, čísla, jedničky a nuly) jak je vidět ale zdaleka neskončila a neexistuje něco jako právo na jakékoliv číslo – jakoukoliv kombinaci znaků.



Evoluční vsuvka – Linux jako nekomerční komerce - celosvětový projekt, který nemá nejen svým rozsahem v historii lidstva obdoby

V souvislosti se svobodou a Internetem není možné nezmínit to, co se souhrnně nazývá jako “Linux” a jeho dopad na komerční sféru. Svobodný, nekomerční a hlavně transparentní operační systém s mnoha svobodně použitelnými programy, umožňující lavinové rozšiřování počítačů a „chytrých zařízení“, který před Vámi nic neskrývá a všechno v něm obsažené je veřejné (což je veliký rozdíl proti produktům Microsoftu).

Co by se stalo, kdyby “Linux” nebyl? Kdyby nebyl “Linux”, bylo by něco jiného. Celospolečenská poptávka po nezávislosti na “jednom” nevyzpytatelném a maximálně komerčním dodavateli základního programového vybavení by vytvořila jen jinak nazvaný/implementovaný svobodný operační systém.

Toto je vývoj - evoluce, funkce algoritmu fungování světového společenství, proces optimalizace společnosti se svými funkčními lokálními extrémy (v plném matematickém smyslu) a jejich překonávání. (Otázkou je, zda taková funkce má i globální extrém, jestli tedy tento pomyslný(?) výpočet směřuje k určitému výsledku a zda se nezasekne na některém z lokálních extrémů – historickým impulzem k vymanění se z takového extrému bývají například války). Při snaze pochopit souvislosti tohoto světa se vlastně kloním spíše k závěru, že globální vývoj je nezávislý jak na jedincích, tak na státech a jakékoliv lobby. Ano, to co se děje kolem nás, má k ideálům velmi daleko, ale jsme v kotli, v kterém se všechno míchá dohromady, jsme součástí změn a ty změny mají určitý směr, souvislosti a zákonitosti.

“Linux” a nekomerční softwarové balíky (které se i přes svou nekomerčnost musí nějak uživit) jsou “trnem v oku” klasickým komerčním softwarovým společnostem podobně, jako je ono zmiňované a omílané kopírování filmů trnem v oku nahrávacím studiím. Ale i zdánlivě nekomerční subjekty se musí umět uživit, jen je k tomu potřeba více snahy, píle, pružnosti a otevřenosti. V tom vidím velkou paralelu k umělcům, kteří se bojí o to, že je kopírování jejich děl připraví o živobytí.

Linux je někdy trochu zesměšňován, argumentuje se “90ti procentním” podílem MS Windows (na desktopech), ve skutečnosti celkový počet linuxových instalací dávno přesáhl počet instalací jakýchkoliv “Windowsů”. V domácnosti máme přibližně devět přístrojů, které v sobě mají cosi jako operační systém (telefony, počítače, síťová zařízení), sedm s některou verzí “Linuxu”, pouze dvě instalace MS Windows.
Je, a nebo není nekomerční Linux komerčně úspěšný? Nebo se jedná a vždy jednalo přímo o komerční produkt?

Nevím, jestli dostal někdo za Internet či software Nobelovu cenu, která i přes svou politickou poplatnost pořád zůstává velkým symbolem, ale vzhledem k rozsahu celospolečenského dopadu moderních technologií by podle mne byla velmi vítaná alespoň určitá symbolická skupinová Nobelova cena míru (co třeba trochu provokativní “Nobelovka” společně Billu Gatesovi a Linusi Tovardovi?).


Současnost - ACTA, OSA, novináři, veřejnost, kopírování

A k čemu tedy nyní dochází?

Struktury, které jsou navázány na ustálený komerční establishment, se brání změnám, které ohrožují buď jejich “pohodlnost”, nebo přímo jejich existenci. Ano, ne vše nové společenské změny přežije, stejně tak, jako koňské společnosti nemohly přežít nástup automobilů. Některým institucím se podaří transformovat, ale i to je náročné a nepohodlné, i proti tomu je, z jejich pohledu, logické a přirozené se bránit.

Jak má asi reagovat představitelka organizace chránící autorská práva na kopírování filmů (s odkazem na zmíněnou diskuze “ACTA – mýty a fakta”)? Samozřejmě, že si musí myslet, že kopírování je špatné, kdyby si to nemyslela, byl by na jejím místě někdo jiný, který by stejně jako ona chránil zájmy těch, kterými je placen.

Názor jednotlivých hudebních umělců, kteří se bojí o své živobytí, chápu spíš jako strach z neznáma a rozumím i tomu, že informační technologie nemusí být jejich zaměřením a i v obecné lidské rovině se s nimi mohou míjet, nevyznají se v tom, co se děje, cítí se nejistě.
Z toho důvodo se tak trochu naivně a pateticky staví na stranu nahrávacích studií a organizací jako je OSA. Tyto organizace tu ale nejsou pro autory, jsou tu hlavně pro sebe samé a spolykají většinu utržených zisků.
Dnes tu (celosvětově) máme skupinu velmi bohatých nahrávacích studií, skupinu velmi bohatých umělců a pak masu průměrně vydělávajích muzikantů. To by se do budoucna mělo změnit, ano, je možné, že nahrávací studia zkrachují, že nejbohatší nebudou již tak bohatí, ale vznikne tu prostor pro daleko přímější a okamžité ohodnocení jednotlivých interpretů, prostor pro ono pověstnou “neviditelnou ruku trhu”.

U filmů je to trochu jiné, film je náročnější na výrobu, navíc český lokální trh opravdu není velký. Ale i produkce filmů se bude muset přizpůsobit.

Hodně přiškrcené a demagogické je tvrzení, že kopírování filmů je stejné jako krádež hmotného výrobku. Výrobek je hodnota, u které (zatím) každé pořízení jednotlivé kopie je určitým způsobem nákladné a má svou cenu. Na druhou stranu náklady na pořízení digitální kopie jsou téměř nulové a ztráta výdělku se zde počítá o hodně hůře než u výrobku. Musel by se znát potencionální zisk filmařů v případě, kdyby se film nekopíroval, a rozdíl – tedy ukradenou hodnotu – rozpočítat mezi počet pořízených kopií, mezi ty, kteří porušili přikázání “nezkopíruješ”. Nedá se říct, že ten, kdo film zkopíruje, by jinak přišel do kina, a je také faktem, že kopírování je jistá forma někdy velice účinné reklamy jak hercům, tak režisérovi a producentům, která se odrazí v budoucích příjmech a nabídkách.

Tvorba filmů dnes není zdaleka tak exkluzivní jako před pár lety, pravděpodobně bude tedy docházet k rozšíření základny amatérských filmů, opět asi klesnou zisky jak velkým studiím, tak úspěšným titulům, přibudou ale možnosti stejně jako hudebnímu průmyslu, navíc je zde ještě televizní tvorba, příjmy z reklamy a (již používaného) „product placementu“.

A pro herce mám ještě jednu špatnou věštbu. Není daleko doba, kdy animační schopnosti dosáhnou takové kvality, že nebude poznat živý a “kreslený” herec. Vznikne pak nový druh průmyslu – tvorba virtuálních postav, které budou mít určité vizuální, pohybové a možná i charakterní vlastnosti. Prostě jedno odvětví přestane být lukrativní tak, jako bylo dosud, vzniknou ale nové příležitosti. (Budou herecké odbory stávkovat proti nahrazování herců animací? Budou na film zákonem stanovené kvóty na minimální počet živých herců?)

Další věc jsou průmyslové vzory a kopírování hmotných výrobků.
Bohužel, plánek výrobku či výrobní postup jsou také jenom informace, zde bude docházet ke změnám asi pozvolněji, ale také nastanou. Dnes se přesouvá výroba do oblastí, kde přestává hrát roli cena práce, v budoucnu bude asi největší přidanou hodnotou na výrobku kvalita zpracování, marketing a služby s výrobkem spojené. Tam již nejde o informace a o něco, co by se dalo jednoduše zkopírovat.
Změny dosáhne i možnost napodobování jmen a značek, pravděpodobně budou použity jakési hardwarové certifikáty či neoddělitelné čipy s informacemi o produktu včetně značky výrobce.
Víte, že i hardware (ve smyslu jakéhokoliv hmotného výrobku) může být “svobodné” s veřejnou dokumentací (opensource) a vyvíjeno otevřenou nekomerční komunitou?

Oproti hudbě a filmům čelí produkce programů (software) svému “ohrožení” svobodou Internetu již delší dobu, jedná se také o mladší a pružnější odvětví, proto se lépe na současnost adaptovalo. Zisky se přesouvají na Internet a služby, které jsou lépe (online) kontrolovatelné, samozřejmě se výrobci brání nelegálnímu šíření komerčních produktů (mají na to právo a je to v jejich zájmu), ale obecně se opět finance přesouvají a budou přesouvat spíše do služeb než do výrobku samotného.

K celé situaci ještě přispívají svou měrou novináři, kteří někdy často i přes své omezené technické znalosti a představivost vystupují (tak jak je jejich zvykem) značně suverénně a arogantně a píší emotivní texty s názvy “Když si nemůžete ukrást film z Internetu, tak je to cenzura?” či “Komunistický omyl digitálních Jánošíků”. Pokud si nebudu připouštět zaplacené články, musím konstatovat v obsahu značnou neznalost a v provedení ukázku maximální neobjektivity a hlouposti.
Naopak jedním z velmi povedených článku je úvaha, která se objevila na PCTuningu.

Snahou o vynucení represí si ale “autoři” moc nepomáhají. Místo toho, aby se snažili situaci přizpůsobit, hledat nové cesty a konkurenční výhody, radikalizují situaci, kterou nemohou vyhrát, a tím paradoxně urychlují běh událostí.

A samotná ACTA? Ta na skutečnosti ve skutečnosti zas až tak moc nemění. Kopírování (nejen) filmů tu existovalo i před takto dostupným Internetem, je pravda, že dnes dosáhly možnosti stahování nebývalé míry, jakákoliv restrikce ale nic nevyřeší, nanejvýš dočasně možnosti “pirátů” omezí. Ale jen dočasně, ta bitva se nedá vyhrát.
I kdyby se povinně skenovaly na hranicích počítače a mobily a lidi byli strašeni sankcemi a žalářem, existují technologie, které dovedou skrýt jakékoliv soubory na disku či jakoukoliv internetovou komunikaci. Tyto technologie by se rychle zpopularizovaly a establishment by opět zůstal bezzubý.

A absolutní kontrola a restrikce ve smyslu “občane, jsi odsouzen na základě toho, že jsi přenesl velké množství dat, o kterých nic nevíme”, je nemyslitelná a nestojí o ni ani korporace, protože i ty mají samozřejmě (obchodní) tajemství, o které se nechtějí dělit.


Budoucnost – technologie, které změní svět, zhroucení současných hodnot, revoluce

Přes to, že se pořád ještě učíme, k čemu všemu lze Internet použít, již dnes nám přináší řadu unikátních a futuristických možností. S tématem stahování souvisí například takzvané “torrenty”, kdy globální úložiště dat (filmů, hudby, softwaru, dokumentů) není centrálně spravováno a udržováno, ale kdy je celá databáze rozmístěna na koncových počítačích jednotlivých uživatelů.

Co ale přinese daleká budoucnost?

Rozhodně další dynamické změny, které se neobejdou bez protestů, a snahy o zavedení nových regulací, které ale budou ve finále neúspěšné, a společnost tak bude muset reagovat jinak – a to globální změnou systému. Nacházíme se na prahu evoluční revoluce.

Takovou jednou malou populárně-populistickou zmínkou může být třeba školství. Testování znalostí? Vědomostní otázky? Letopočty? V době, kdy budou dostupné obrazovky v očních implantátech (později třeba rovnou v mozku) a připojení na Internet budoucnosti, bude klasické školství prakticky neudržitelné. Možná testy zůstanou stejné, ale hodnotit se bude jen schopnost orientovat se v problému, umět hledat a vyhodnocovat informace, ne v jejich kvantitě. Na významu opět získá specializace, kterou ale většina populace nebude potřebovat.

Napětí kolem kopírování multimédií se do pár let vyřeší, nastoupí ale v důsledcích nová a dosud nepoznaná technologie – 3D tiskárny a stahování plánů finálních produktů (viz tato krásná demonstrace vytisknutí francouzského klíče).
Technologie se zdokonalí, přibudou možnosti volby/tvorby materiálů, vytisknete si doma právě to co budete potřebovat, nebo co se vám rozbilo, většina výrobních firem se bude soustředit pouze na technologicky náročné postupy výroby, nerostné bohatství si udrží či zvýší svou hodnotu, utrácet se bude hlavně za služby a požitky (například jen registrovaným předplatitelům přijdou plány na novou exkluzivní kolekci obuvi, ti se o svou exkluzivitu ve vlastním zájmu nebudou chtít masově dělit) a také požitky spojené s přírodou.
Vrcholem tisku výrobků bude situace, kdy 3D tiskárna bude umět kompletně sestrojit a replikovat sama sebe. Ani má představivost pak nedosáhne tam, kam až by tento proces mohl vést v případě, že by taková tiskárna byla vybavena optimalizačním softwarem a uměla si sama hledat zdroje surovin a energie pro svou replikaci. Taková tiskárna by se pak mohla chovat, mutovat, zlepšovat (zmenšovat) a rozmnožovat jako vir.

Nejen kvůli represi ze strany vlád se pravděpodobně stane populární anonymní Internet. Internet, kde není možné zjistit ani identifikaci uživatele, ani identifikaci serveru, kde není možné číst žádnou komunikaci. Technologie pro takové přenosy již jsou a celý systém může dále růst jako nadstavba současného Internetu, nebo se vytvořit jako kompletní nový systém včetně vlastních rozvodů a družic. Navíc se i u počítačů bude čím dál tím víc dbát na šifrování a skrývání informací (což uvítají výrobci hardwaru) a z vnějšího pohledu bude takový počítač informačně naprosto anonymní a nezajímavá krabice.

Taková anonymita bude mít ohromný dopad i na bezpečnost.
Kdysi se na střední škole stahovala textová “teroristická příručka” s návody, jak vyrobit výbušniny. A člověk nemusel být terorista, aby ho zajímalo, co v takové příručce je, případně vyzkoušel tehdy oblíbený recept “Travex s cukrem”. Dnes bych si takovou příručku na Internetu netroufl vyhledávat, v budoucnu to ale zase nebude problém. Dětská pornografie, návody na výrobu drog, virů ... Ano, to vše bude anonymně dostupné bez možností postižení (za pouhé čtení).
Je to hrozba? Ne. Je to výzva. Společnost tak bude donucena ke změně, aby místo restrikce dbala víc na prevenci a výchovu, bude nucena se změnit tak, aby i při dostupnosti takto nebezpečných informací přežila. A bude to změna k lepšímu.

Dalším fenoménem, který může zbořit hodně zaběhnutých schémat, je virtuální, na státech nezávislá a nekontrolovatelná měna. Taková měna již opět existuje a opět se proti ní budou bránit jak bankovní instituce, tak bezpečnostní složky ohánějící se slovy terorizmus, praní špinavých peněz a daňové podvody. Virtuální měna není zatím příliš rozšířena, ale tato myšlenka se také jednou prosadí, pomůže jí i nejistá celosvětová finanční situace a současné peníze, které nejsou ničím kryty a tisknou se podle rozhodnutí, nálady a zájmů jednotlivých vlád(?).
Zmínil jsem daňové podvody? Kdepak, s daněmi to bude trochu jinak...
Představte si měnu, která není ovládána jakýmikoliv institucemi, která je omezená, nedá se padělat, své peníze máte bezpečně uloženy v kyberprostoru, nikdo je nemůže kontrolovat, posíláte je přímo adresátovi bez jakékoliv potřeby časové ztráty či potřeby prostředníka (banky)
. V jistých aspektech tak trochu dojde k návratu placení zlatem.
Obrovským problémem pro vlády bude nemožnost kontrolovat finance občanů, tedy ani nemožnost vybírat daně. Daňový systém se zhroutí, tím se zhroutí současná struktura vlád. Odpor proti této změně bude velký, ale dříve či později evoluce opět zvítězí. Státy zchudnou, posílí občané, což opět považuji za pozitivní. Daně se možná změní na daňové paušály či pouze na nepřímé daně (DPH).

Zdají se Vám mé vize nereálné? Změny budou mnohdy radikální a vzhledem k tempu rozvoje civilizace přijdou možná dřív, než by se dalo čekat. Ale já jsem rád, že žiji v takové dynamické době, jsem zvědavý, co budoucnost přinese, a věřím, že svět vyjde ze změn lepší, než je nyní ...


Anonymous for prezident?

Nejmenováný web uvedl anketu o popularitě kandidátů na prezidenta, do které vložil i kandidáta Anonymous. Možná šlo o originalitu či o žert, ale .... Nemohl by jednou místo instituce prezidenta řídit společnost anonymní panel úředníků, řídící se čistě administračními zájmy? Scifi, nebo budoucnost?


Tento text, i přes jeho možnou částečnou zmatečnost, považuji za nejzásadnější příspěvek, který jsem zde zatím napsal, a doufám, že budu mít možnost se k němu za nějakých 50 let vrátit a porovnat ho se skutečností.

Děkuji všem, kteří měli tolik trpělivosti, že text přečetli, bylo mi ctí se s Vámi o toto zamyšlení nad současnou vzrušující dobou podělit, budu rád za Vaše případné vzkazy či dojmy v diskuzi.

Autor: Dušan Saiko | neděle 19.2.2012 12:30 | karma článku: 13.78 | přečteno: 891x

Další články blogera

Dušan Saiko

Hra na chobotnici: skrytá dvojitá obžalova společnosti

Jak tvůrci, tak diváci přijali a obdivují mechanizaci vražd. Seriál pro mne skrývá dvojitou obžalobu společnosti. Tu seriálovou a pak té společnosti, která seriál tak obdivuje.

28.10.2021 v 12:30 | Karma článku: 5.02 | Přečteno: 192 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Kačír

V USA je standard jen 10 dní dovolené ročně a ne každá firma nabízí volno o všech svátcích

V posledních letech jsem se několikrát zajímal o možnostech práce v USA. Na toto téma jsem četl řadu názorů a článků, realita pracovních podmínek v této zemi mi trochu vzala iluze.

29.3.2024 v 16:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 18.33 | Přečteno: 246 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 145 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1265

"Why does she drink so much?" I asked Owen. "HESTER'S AHEAD OF HER TIME," he said. "What's that mean?" I asked him. "Do we have a generation of drunks to look forward to?" "WE HAVE A GENERATION OF PEOPLE WHO ARE ANGRY TO LOOK FORWARD TO," Owen said. "AND MAYBE TWO GENERATIONS OF PEOPLE WHO DON'T GIVE A SHIT," he added.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...